Dům Dr. Václava Mauleho a Jarmily Mauelové od Josefa Gočára

ČÍSLO 58 – Dům Dr. Václava Mauleho a Jarmily Mauelové od Josefa Gočára, Praha 6 – Dejvice, Na Babě

Josef Gočár byl architekt, urbanista, návrhář nábytku. Žák Jana Kotěry na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, v letech 1905-1908 působil v Kotěrově ateliéru, poté se sosamostatnil. Jeho díla především z kubistického a funkcionalistického období patří k vrcholům české moderní architektury. Vysoce oceňován je také jeho podíl na urbanistických koncepcích některých měst, zejména Hradce Králové a Pardubic. V letech 1909–1910 vznikla významná stavba v Pardubicích – areál Winternitzových automatických mlýnů v malebném místě na pravém břehu řeky Chrudimky. Projektoval například v Praze: Dům u Černé Matky Boží, Legiobanku, kostel sv. Václava.

Charakteristika domu: Byl to první ze čtyř rodinných domů architekta Josefa Gočára, které ve výstavní osadě představovaly komfortnější a solidnější řešení. Konstrukčně byl dům řešen jako cihelná stavba se zdmi o tloušťce 45 cm se železobetonovými sloupky a stropy. Izolace střechy byla provedena korkovými deskami, podlahy z vlýsek a xylolitu, zdvojená okna ze dřeva. Dřevěná zdvojená okna. Podlahy jsou z vlýsek a xylolitu. Jedinečné v rámci celé osady bylo rovněž umístění ložnic do zvýšeného přízemí, nad nímž je krakorcovitě vyložený velký obývací pokoj, orientovaný k výhledu do vltavského údolí.

Dům Dr. Kytlici od Josefa Gočára

ČÍSLO 57 – Dům Dr. Kytlici od Josefa Gočára, Praha 6 – Dejvice, Na Babě

Josef Gočár byl architekt, urbanista, návrhář nábytku. Žák Jana Kotěry na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, v letech 1905-1908 působil v Kotěrově ateliéru. Jeho díla především z kubistického a funkcionalistického období patří k vrcholům české moderní architektury. Vysoce oceňován je také jeho podíl na urbanistických koncepcích některých měst, zejména Hradce Králové a Pardubic. Projektoval například v Praze: kostel Svatého Václava, Legiobanku, Dům u Černé Matky Boží.

Charakteristika domu: Protáhlá figura domu podéle vrstevnice je na východní straně akcentována terasami a zimní zahradou a pergolou. Konstrukčně je dům řešen jako cihelná stavba se zdmi o tloušťce 45 cm se železobetonovými sloupky a stropy. Dřevěná zdvojená okna. Podlahy jsou z vlýsek a xylolitu. Dispozičně byl dům vyřešen se dvěma byty – komfortním bytem stavebníka a menším dvoupokojovým bytem v prvním patře. Oba tyto byty mají samostatné vstupy z uzavřeného schodiště. Mírná křivka terasy nad vstupem sleduje vrstevnici a napomáhá přirozenému umístění stavby do svažitého terénu.

Dům Jana Bělehrádka a Marie Bělehrádkové od Františka Kerharta

ČÍSLO 56 – Dům Jana Bělehrádka a Marie Bělehrádkové od Františka Kerharta, Praha 6 – Dejvice, Na Babě

František Kerhart byl architekt, absolvent ČVUT. Do roku 1927 byl asistentem profesora Antonína Ausobského, 1932 získal doktorát. Měl vlastní projekční kancelář. Autor funkcionalistických staveb: Peřinova, Košťálova, Jirouškova a Bautzova vila v osadě Baba. Projektoval dále například městskou spořitelnu v Pardubicích či činžovní domy v Praze-Krči. Účastník řady architektonických soutěží.

Charakteristika domu: František Kerhart navrhl pro manžele Bělehrádkovy dům se železobetovou skeletovou konstrukcí ve čtyřtaktovém uspořádání a ve čtyřech výškových úrovních. Plně využil pásových oken z jižní i východní strany. Hladké polochy výrazně kontrastovaly s rustikálním ,,vysvahováním,, terénu, vjezd do garáže byl zahlouven v rovině silnice. Nástup do domu ve druhé úrovni, stále ještě v podzemí, vytváří částečně obytný sokl s okenními pásy. 

Dům Ladislava Sutnara a Išky Sutnarové od Oldřicha Starého

ČÍSLO 55 – Dům Ladislava Sutnara a Išky Sutnarové od Oldřicha Starého, Praha 6 – Dejvice, Na Babě

Oldřich Starý byl absolvent ČVUT, dlouholetý předseda Klubu architektů a Svazu čs. díla. Byl redaktorem časopisu Stavba a poté redaktorem časopisu architektura ČSR. Oldřich Starý se proslavil realizacemi funkcionalistických rodinných domů a zejména Domem uměleckého průmyslu na Národní Třídě v Praze. Mezi jeho další realizace patří zejména domy v Praze-Braníku (1925), Na Pískách (1930), 4 vily v kolonii Baba v Praze-Dejvicích.

Charakteristika domu: Oldřich Starý navrhl pro manžele Sutnarovy minimální rodinný dům s ateliérem grafika. Pro konstrukci užil železobetonový skelet s výplní tenkostěnných tvárníc o tloušťce 25 cm. Stejně jako všechny výstavní domy, měl i tento překližkové dveře v ocelových zárubních. Okna byla dřevěná s vnitřními železnými křídly, podlahy z xylolitu. Extrémně úsporná dispozice objektu je na jižní straně na svahu posazena ,,na pilotách,,.

Dům Antonína Uhlíře od Františka Kavalíra

ČÍSLO 54 – Dům Antonína Uhlíře od Františka Kavalíra, Praha 6 – Dejvice, Na Babě

František Kavalír byl architekt, publicista a stavební podnikatel. Studoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze u profesora Jana Kotěry. Spoluzakládal Společnost architektů (1914) a Artěl kde byl předsedou. Pro Babu navrhoval více domů, společně se svým bratrem Václavem Kavalírem.  K jeho realizacím v Praze patří rodinné domy či vily (například. vila, dvojvila na Hřebenkách, Praha Smíchov). Navrhoval také nájemní domy (například. U Průhonu, Praha – Holešovice).

Charakteristika domu: racionální půdorys tradiční cihelné konstrukce ve dvojtraktovém uspořádání má v suterénu umístěn zkosený skleník s navazujícími zasklenými verandami v přízemí a patře. František Kavalír v duchu doby v původním katalogovém projeku uspořádal malé ložnice jako kajuty, v projektu pro stavební povolení je ale nahradil pracovnou a jednou ložnicí se zasklenou verandou. Po roce 1936 byl dům nadále upravován, architekt Ladislav Žák doplnil přízemí o předsazenou terasu, která částečně obepíná dům i z východní stran a navazuje na garáž. 

Dům Ferninanda Špíška od Ladislava Machoňe

ČÍSLO 53 – Dům Ferninanda Špíška od Ladislava Machoňe, Praha 6 – Dejvice, Na Babě

Ladislav Machoň byl architekt a návrhář nábytku. Studoval na ČVUT v Praze u profesora Josefa Schulze a Josefa Fanty. Byl členem spolku výtvarných umělců Mánes. Od roku 1909 působil v ateliéru Jana Kotěry, poté měl samostatný ateliér. Mezi jeho realizace patří interiér Právnické fakulty UK v Praze, přestavba a interiéry Klementina a Machoňova pasáž v Pardubicích, kterou provedl ze sochařem Ottou Gutfreundem.

Charakteristika domu: prostorově rozlehlá vila pro profesora Špíška využívá ve třech úrovních hlubší takřka jedenáctimetrové zastavění. Architekt Machoň se stavitelem Václavem Nekvasilem opět využili kombinace obvodových nosných zdí s vnitřními pilíři, tentokrát znásobené ještě vnitřním traktem. Ustupující obytné terasy v přízemí a patře se přimykají k domu ze západní strany a znásobují dojem rozlehlosti (čitelný pouze ze zahrady). Dům byl po roce 1948, podobu poznamenaly necitlivé úpravy vnitřní i vnější včetně výměny oken i jejich původní rytmizace.

Dům Jiřího Paličky a Emílie Paličkové od Marta Stama

ČÍSLO 52 – Dům Jiřího Paličky a Emílie Paličkové od Marta Stama, Praha 6 – Dejvice, Na Babě

Mart Stam byl holandský architekt, urbanista a nábytkový designer. V roce 1926 vymyslel první konzolovou židli. Podílel se na plánování sovětských měst Magnitogorsk, Makijivka a Orsk. Poté se vrátil do Holandska, kde byl ředitelem Ústavu umění a řemesel lekce v Amsterdamu. Následně byl rektorem Drážďanské akademie umění a školy řemeslného zpracování, později působil jako rektor Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Berlíně-Weissensee. Mezi jeho realizace patří řadový dům v sídlišti Weissenhof, Stuttgart-sever, sídliště Hellerhof ve Frankfurtu nad Mohanem, tabáková Továrna Van Nelle v Rotterdamu, Dům Palička v Osadě Baba v Praze-Dejvicích.

Charakteristika domu: vila pro manžel Paličkovy zaujme svou subtilní železobetonovou kostrou s výrazně podélnou prostorovou koncepcí domu. Je také od jediného zahraničního architekta, který se výstavy zúčastnil. Využívá terenního spádu pro nejmarkantnější vysunutí domu nad terén, které podpoří polootevřeným prostorem – terasy nikoli na střeše, jak bylo běžným vzorem, ale v přízemí. Tu zakryje ,,patrovou markýzou,, s miminimalizovaným jednotraktovými prostory ložnice, pracovny, budoáru a šatny.

Dům Františka Heřmana od Oldřicha Starého

ČÍSLO 51 – Dům Františka Heřmana od Oldřicha Starého, Praha 6 – Dejvice, Na Babě

Oldřich Starý byl absolvent ČVUT, dlouholetý předseda Klubu architektů a Svazu čs. díla. Oldřich Starý se proslavil realizacemi funkcionalistických rodinných domů a zejména Domem uměleckého průmyslu na Národní Třídě v Praze. Mezi jeho další realizace patří zejména domy v Praze-Braníku (1925), Na Pískách (1930), 4 vily v kolonii Baba v Praze-Dejvicích.

Charakteristika domu: velikostně minimální dům, navržený pro katalog výstav byl v projektu rozšířen. Původně symetrické členění jižní fasády odpovídá i dispozici, blížilo se estetice domu od Jana Evangelisty Kouly. Přístavbou vznikl prostor pro větší terasu, kontinuálně spojenou s předstupujícím balkonem rodičovské ložnice. Jednoduché jednoramenné schodiště propojilo všechna podlaží, včetně střechy. 

Dům Karla Ballinga od Hany Kučerové-Záveské

ČÍSLO 50 – Dům Karla Ballinga od Hany Kučerové-Záveské, Praha 6 – Dejvice, Na Babě

Hana Kučerová-Záveská byla architektka a návrhářka nábytku. Studovala na Uměleckoprůmyslové škole u profesorů Pavla Janáka, Karla Štipla a Josefa Mařatky. Byla členkou Svazu československého díla a spoluautorkou díla Byt (1934). Spolupracovala s družstvem Artěl. Provdala se za Dr. Vladimíra Kučeru, československého velvyslance ve Švédsku. Ve Švédsku žila od roku 1937). Kromě tohoto návrhu realizovala ještě jeden Vilu Karla Ballinga a její návrhy byly skutečně mimořádné. Navrhla řadu soukromých interiéru. Po absolutoriu navrhla interiér třípokojového bytu v obytném domě Svazu československého díla na Výstavě soudobé kultury v Brně. Tato realizace měla veliký úspěch a zaručila ji řadu zakázek. Začala spolupracovat s družstvem Artěl (od roku 1927) a s nábytkářskou firmou Spojené uměleckoprůmyslové závody (UP) v Brně (od roku 1928). Její návrhy nábytku pro Barrandovské terasy, byly později vyráběny sériově a byly velmi populární.

Charakteristika domu: rodinný dům architektky Hany Kučerové-Záveské v osadě Baba představuje její názor na individuální obydlí rodiny s dětmi ze střední společenské vrstvy. Konstrukce je provedena ze železobetonového skeletu s výplní tvárnicemi Petráš. Stropy jsou betonové. Příčky z hodonínský dutých cihel, omítky štukové. Kovová okna systému Kraus. Překližková okna jsou provedena do kovových zárubní. Podlahy jsou z gumy.

Půdorys přízemí přehledně dělí základní funkce: obytný prostor je orientovaný do zahrady a je organizován do tří funkcí – pracovna, obytný pokoj a jídelní kout, spojený prosklenou stěnou s terasou a schodištěm do zahrady. Ložnicové patro je vybaveno bohatě dimenzovaným šatnovým zázemím a nárožní zimní zahradou k jihozápadu. Střecha je zařízena jako sluneční terasa.