Dům Marie Poláčkové a Václava Poláčka od Jana Evangelisty Kouly

ČÍSLO 43 – Dům Marie Poláčkové a Václava Poláčka od Jana Evangelisty Kouly, Praha 6 – Dejvice, Na Babě

Jan Evangelista Koula byl architekt, návrhář nábytku, teoretik a historik architektur. Studoval na české technice v Praze, byl profesorem na Uměleckoprůmyslové škole. Postavil Poláčkův dům na Babě, kromě toho se zabýval úpravami, přestavbami a navrhováním nábytku. Je autorem významných publikací o moderní architektuře – mj. Obytný dům, Nová česká architektura a její vývoj ve 20. století.

Charakteristika domu: obdivuhodně plošně úsporný dům, který přitom působí velmi prostorně, vyřešil Jan E. Koula jako symetrickou skladbu pokojů kolem centrálně posazeného komínu. Železobetonovou konstrukci skeletu vyplňuje zdivo o tloušťce 30 cm. Jednoduché dvojramenné schodiště v užším traktu obsluhuje všechna podlaží od suterénu s garáží, přístupnou přímo z jihu, až po střešní terasu. Ta je bez jakékoli místnosti s typickým lodním zábradlím. Dům měl jako jeden z mála okna v ocelových zárubních a využíval teplovzdušní vytápění.

Dům Miloslavy Lužné a Jaroslava Lužného od Zdeňka Blažka a Otokara Fischela

ČÍSLO 42 – Dům Miloslavy Lužné a Jaroslava Lužného od Zdeňka Blažka a Otokara Fischela, Praha 6 – Dejvice, Průhledová

Zdeněk Blažek byl architekt a malíř. V roce 1928 absolvoval ČVUT v Praze, speciální školu profesora Josefa Gočára na AVU v Praze. Krajinář, jehož výtvarná díla nalezneme ve sbírkách v Německu, Holandsku či Švýcarsku.

Otokar Fischel byl autorizovaný civilní inženýr s vlastní technickou kanceláří, v níž projektoval především menší objekty.

Charakteristika domu: anglický typ a galerie v patře. Jednoduchý obdélný tvar půdorysu železobetonové konstrukce má vchod z východní strany. Ze severu je ješte vchod do kuchyně. Členění oken a dveří odpovídá funkčnímu rozvrhu celé dispozice. Je bohatá na obytné zázemí typu pracovna, přípravna kuchyně a šatna u ložnice. Dům je podsklepený a obsahuje vedle nezbytného zázemi i garáž. Má střešní terasu, která je přístupná stejně jako podzemí ze samostatného schodiště.

Dům Jana Zadáka od Františka Zelenky

ČÍSLO 41 – Dům Jana Zadáka od Františka Zelenky, Praha 6 – Dejvice, Na Ostrohu

František Zelenka byl architekt, grafik, kostýmní výtvarník a autor plakátů a knižních úprav. Studoval architekturu na ČVUT, byl hlavní scénograf Osvobozeného divadla. Zanechal za sebou celou řadu realizovaných domů, portálů obchodů či interiérů. Mezi které patří: Vila pro továrníka Leo Reinigera, administrativní budova pro továrnu Aero, Vilímkovo knihkupectví nebo Modrý pokoj pro J. Ježka v Kaprově ulici v Praze.

Charakteristika domu: jednoduchá prostorová koncepce s kombinovanou konstrukcí obvodových cihelných zdí s železobetonovými pilíři i uvnitř dispozice. Na severní fasádě, architekt volil úzké pásky, potvrzující umístění sanitárních a komunikačních prostor. Jižní okna měla dřevěné sklopné žaluzie, významný motiv u raných funkcionalistických návrhů a realizací. Dům má dvě terasy, přístupné z chodby prvního patra a kontinuálně spojené lehkým ocelovým schodištěm.

Dům Bohumila Čeňka od Ladislava Žáka

ČÍSLO 40 – Dům Bohumila Čeňka od Ladislava Žáka, Praha 6 – Dejvice, Na Ostrohu

Ladislav Žák byl architekt, malíř, teoretik a pedagog. Studoval speciální školu architektury u Josefa Gočára. Na Babě realizoval tři vily a několik interiérů. Jeho nejznámějším teoretickým dílem je Obytná krajina s předmluvou Karla Teigeho z roku 1947.

Charakteristika domu: konstrukčně železobetonový skelet s tepelnou izolací z korkových a heraklitových desek. Podlahy jsou z xylolitu a teraca. Okna jsou dřevěná, zdvojená a dveře z překližky v ocelových zárubních. Směrem do ulice je dům v přízemí oživen vstupním rizalitem. Atika na terase domu sleduje a přiznává objem schodiště na střešní terasu a tím dostává uliční průčelí originální dynamický výraz. Architektonický akcent zahradního průčelí zesiluje nárožní prosklená zahrada.

Dům Antonie Sukové a Václava Suka od Hany Kučerové-Záveské

ČÍSLO 39 – Dům Antonie Sukové a Václava Suka od Hany Kučerové-Záveské, Praha 6 – Dejvice, Na Ostrohu

Hana Kučerová-Záveská byla architektka a návrhářka nábytku. Studovala na Uměleckoprůmyslové škole u profesorů Pavla Janáka, Karla Štipla a Josefa Mařatky.

Byla členkou Svazu československého díla a spoluautorkou díla Byt (1934). Spolupracovala s družstvem Artěl. Provdala se za Dr. Vladimíra Kučeru, československého velvyslance ve Švédsku. Ve Švédsku žila od roku 1937). Kromě tohoto návrhu realizovala ještě jeden Vilu Karla Ballinga a její návrhy byly skutečně mimořádné. Navrhla řadu soukromých interiéru. Její návrhy nábytku pro Barrandovské terasy, byly později vyráběny sériově a byly velmi populární.

Charakteristika domu: největší dům této výstavní osady si postavil stavebník Václav Suk jako komfortní obydlí pro svou rodinu. Konstrukce je ze železobetonového skeletu s výplní tvárnic Petráš o tlouštče 30 cm, suteren z cihel 45 cm. Podlahy jsou z linolea na betonové mazanině, schodiště položeno gumou, podlaha hospodářských místností z xylolitu. Schodištová hala domu s konkávně prohnutou stěnou, připomínající detail z Le Corbusierovy vily Stein v Garches u Paříže, umožňovala separátní přístup do pracovny pána. Hana Kučerová-Záveská byla jedinou ženou architektkou, která zde navrhnula dům.

Dům Václava Letošníka a Boženy Letošníkové od Františka Kavalíra,

ČÍSLO 38 – Dům Václava Letošníka a Boženy Letošníkové od Františka Kavalíra, Praha 6 – Dejvice, Na Ostrohu

František Kavalír byl architekt, publicista a stavební podnikatel. Studoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze u profesora Jana Kotěry. Spoluzakládal Společnost architektů (1914) a Artěl kde byl předsedou. Pro Babu navrhoval více domů, společně se svým bratrem Václavem Kavalírem.  K jeho realizacím v Praze patří rodinné domy či vily (rodinný dům továrníka K. Stárka v Praze Záběhlicích). Navrhoval také nájemní domy (například. ve Farní ulici, Praha – Střešovice).

Charakteristika domu: dispoziční velmi jednoduché uspořádání, dá se říci manifestační. V přízemí byly dvě svými rozměry shodné místnosti (pracovna a jídelna), kontinuálně propojené skleněnou harmonikovou stěnou, v patře navržena ložnice s opticky dělící stěnou. Na střeše samostatně přístupná terasa zaujímala plochu stejnou jako ložnice.

Konstukce domu byla cihelná (o tloušťce 45 cm), v podélném směru nosná, v příčném výplňová s dutinou. Úzký trak při severní stěně navrhl František Kavalír s kuchyní, šatnou a schodištěm s velkým prosklením v patře. V úzkém traktu horního patra byla komora, lázeň  a toaleta. V roce 1933 bylo patro domu změněno, terasa zmizela a byla nahrazena dvěma místnostmi s vestavěnými skříněmi.

Dům Anny Jirouškové a Josefa Jirouška od Františka Kerharta

ČÍSLO 37 – Dům Anny Jirouškové a Josefa Jirouška od Františka Kerharta, Praha 6 – Dejvice, Na Ostrohu

František Kerhart byl architekt, absolvent ČVUT. Do roku 1927 byl asistentem profesora Antonína Ausobského, 1932 získal doktorát. Měl vlastní projekční kancelář. Autor funkcionalistický staveb, účastník řady architektonických soutěží. 

Charakteristika domu: dům je z cihelného zdiva s přidanou izolací. Představuje dvojtraktovým členěním dispozičně standardní řešení dvou obdobných bytů nad sebou s minimalizovaným sanitárním vybavením. Pravidelnost kompozice umocňuje rytmizované jižní průčelí se šesti trojdílnými okny, částečně narušené hmotou přistavěného jednoduchého obchodu. Objekt je mimo jižní fasádu, s minimem okenních otvorů na všech ostatních stránkách.

Dům Ing. Karla Dovalila od Pavla Janáka

ČÍSLO 36 – Dům Ing. Karla Dovalila od Pavla Janáka, Praha 6 – Dejvice, Na Ostrohu

Pavel Janák byl architekt, urbanista, návrhář nábytku a dekorativních předmětů, teoretik architektury. V letech 1899-1906 studoval na české a německé technice v Praze u profesora Josefa Zítka a Josefa Schulze, speciálku u profesora Otto Wagnera na Kunstakademie ve Vídni. Byl zaměstnán v ateliéru Jana Kotěry, byl profesorem Uměleckoprůmyslové školy. Jeho srdeční záležitostí byla Praha. Zpracoval studie a návrhy na zastavění Tróje, Podolí, Holešovic, Nuslí-Pankráce. Nejznámější urbanistickou studií se stala Osada Baba. Jednalo se o práci Českého svazu díla, kterému Janák předsedal. Baba byla navržena po vzoru světových výstav podle zásad zdravého bydlení.

Charakteristika domu: cihelný jednopatrový dům, tloušťka zdiva 30 centimetrů, s pěticentimetrovou heraklitovou izolační deskou. Hluboký jednotrakt s dvěma vnitřními železobetonovými sloupy, které zárověň vymezují hloubku střešního bytu.  V přízemí a suterénu, ale konstrukce dizpoziční traktování nevymezuje. Oddělená garáž byla přístupná ve spádu z ulice a zároveň svou střechou tvoří terasu, navazující na balkon pokoje. Zahradu architekt s touto terasou propojil ocelovým schodištěm, která je nedílnou součástí kompozice jižního průčelí.

Dům Anny Košťálové a Jana Košťála od Františka Kerharta

ČÍSLO 35 – Dům Anny Košťálové a Jana Košťála od Františka Kerharta, Praha 6 – Dejvice, Na Ostrohu

František Kerhart byl architekt, autor funkcionalistických staveb. Absolvent ČVUT, asistent profesora Ausobského. Do roku 1949 měl vlastní projekční kancelář, po roce 1949 pracoval ve Stavoprojektu, později Energoprojektu a Plynoprojektu, soustředil se na projekty průmyslových staveb.

Charakteristika domu: vstup je orientován ze severu. František Kerhart zkombinoval železobetonovou konstrukci s obvodovám cihelným nosným zdivem o tloušťce 45 centimetrů. Uvolnil tak dispozici pro standardní řešení s obytnými prostorami v přízemí a s ložnicemi v patře. Oproti původnímu projektu prostorově zvětšil obytné pokoje s širokými pásovými okny díky mohutnému arkýři. Výrazné omezení severního průčelí, s úzkými pásy na schodiště a sociální zázemí domu, stejně jako z východní i západní strany se dům řádí k charakteristickým typům zdravého funkcionalistického bydlení. Odpovídá tomu i terasa s minimální zastavěnou plochou.

Dům Cyrila Boudy od Oldřicha Starého

ČÍSLO 34 – Dům Cyrila Boudy od Oldřicha Starého, Praha 6 – Dejvice, Na Ostrohu

Oldřich Starý byl absolvent ČVUT, který se výrazně věnoval organizační, redakční a pedagogické činnosti v různých architektonických spolcích, časopisech a školách. K jeho realizacím patří jak rodinné a obytné domy tak administrativní budovy či haly. Například: administrativní budova a otevřená hala dolů na železnou rudu, Ejpovice nebo administrativní budova, dílny, kovárna a kompresovna vápencových lomů, Srbsko u Berouna.

Charakteristika domu: Oldřich Starý navrhl pro Cyrila Boudu rodinný dům s ateliérem grafika. Konstrukce je ze železobetonového skeletu z výplní z cihel Liko. Železobetonové je i vnitřní schodiště. Okna jsou ocelová, systému Podhajský, dveře z překližky. Podlaha obytného domu je parketová, ložnice a ateliér byly položeny gumou a částečně linoleem, hospodářské místnosti xylolitem. 

Dům Františka Josky od Jaroslava a Karla Fišera

ČÍSLO 33 – Dům Františka Josky od Jaroslava a Karla Fišera, Praha 6 – Dejvice, Na Ostrohu

František Kavalír byl architekt, publicista a stavební podnikatel. Studoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze u profesora Jana Kotěry. Spoluzakládal Společnost architektů (1914) a Artěl, kde byl předsedou. Pro Babu navrhoval více domů, společně se svým bratrem Václavem Kavalírem. K jeho realizacím v Praze patří rodinné domy či vily (Na Hřebenkách, vila Klavírka). Navrhoval také obytné domy (například. Bílkova ulice, Praha – Josefov).

Charakteristika domu: původně železobetonová kostrukce byla nahrazena zděnou v některých částech s izolačními dutinami. Charakteristický podélný dvojtrakt. V celkové kompozici jižní fasády bylo dosaženou záměrné symetrie, umocněné čelním vjezdem do zapuštěné garáže v suterénu domu. V první patře rozlišuje vstupní halu bytu severně orientovaný kubus arkýře.

Dům Emanuela Lisého a Marie Lisé od Antonína Heythuma a Evžena Linharta

ČÍSLO 32 -Dům Emanuela Lisého a Marie Lisé od Antonína Heythuma a Evžena Linharta, Praha 6 – Dejvice, Na Ostrohu

Evžen Linhart byl architekt a návrhář nábytku. Studoval na ČVUT v Praze u profesora Antonína Engela. Byl spoluzakladatelem Puristické čtyřky Devětsilu její architektonické sekce Ardev, člen spolku Mánes. K jeho realizacím patří rodinné domy či vily zejména v Praze, velmi známá je jeho vlastní vila (Linhartova vila). Navrhoval také obytné domy, například blok nájemních domů v Praze 3 v Radhošťské ulici.

Charakteristika domu: železobetonová konstrukce skeletu o nestejné šíři traktu odlišuje prostorovou kvalitu obytných a servisních místností. Symetrie fasády, výplňové zdivo je z dutých cihel, pásová okna dřevěná, čtvercové tabule zimní zahrady. Tomuto domu vévodí mohutná střešní terasa s plným zábradlím. Podle původního katalogu výstavy byly důsledně uplatněny povrchy podlah s linoleem a v koupelnách s dlaždicemi.

Dům Gustava Vaváčka a Karly Vaváčkové od Oldřicha Starého

ČÍSLO 31 –Dům Gustava Vaváčka a Karly Vaváčkové od Oldřicha Starého, Praha 6 – Dejvice, Na Ostrohu

Oldřich Starý byl architekt a teoretik, studoval na české technice v Praze u profesorů Josefa Schulze a Jana Kouly. K jeho realizacím patří také několik rodinných domů na Babě, jeden z nich rodinný dům Ladislava Sutnara je kulturní památka. Navrhoval také obytné domy, například ve Václavkově ulici v Praze.

Charakteristika domu: jednoduchá kostra o šesti polích, zapuštěný dům v terénu, střední arkýř po celé výšce, francouzská okna, sluneční terasa ve třetím podlaží.

Dům Dr. Hugo Zaorálka od Ladislava Žáka

ČÍSLO 30 – Dům Dr. Hugo Zaorálka od Ladislava Žáka, Praha 6 – Dejvice, Na Ostrohu

Ladislav Žák byl student Josefa Gočára na AVU. Architekt, designer a malíř. Proslavily ho vily pro Lídu Baarovou, Martina Friče a ing. Hajna v Dejvicích. 

Charakteristika domu: jednoduchá obytná buňka, vysazená terasa.

První Vila Stanislava Suchardy

ČÍSLO 109 – První Vila Stanislava Suchardy, Praha 6 – Bubeneč, Slavíčkova

František Schlaffer byl pražský stavitel, realizoval projekty Friedricha Ohmanna, Josefa Fanty, Osvalda Polívky a Karla V. Maška.

Charakteristika domu: neorenesanční dvoupodlažní kubus, mohutné konkávní bosování nároží i přezemní části vstupního rizalitu. Dům se odlišil aplikací výrazně tvarovaných etážových štítů s čučky, hlásících se k variantě tzv. české neorenesance.

Dům Václava Řezáče od Vojtěcha Kerharta

ČÍSLO 28 – Dům Václava Řezáče od Vojtěcha Kerharta, Praha 6 – Dejvice, Na Ostrohu 

František Kerhart byl architekt, autor funkcionalistický staveb, účastník řady architektonických soutěží.

Charakteristika domu: dvojtrakt, rytmizující okna, plochá střecha – solárium. 

Polyfunkční vila od Karla Mrazka

ČÍSLO 26 – Polyfunkční vila od Karla Mrazka, Praha 8 – Kobylisy, U Školské Zahrady

Karel Mrázek je absolvent Fakulty architektury ČVUT, založil architektonický ateliér KAAMA. K jeho realizacím patří několik luxusních bytových domů a vil především v Praze, ale i administrativní centrum na Proseku.

Charakteristika domu: geometrický blok, průčelí do ulice s kortenovou stěnou zakrývající vstupy s úzkými štěrbinami oken. Dům pokrývá zelená pochozí střecha.

Rodinný dům od Ernsta Mühlsteina a Victora Fürtha

ČÍSLO 25 – Rodinný dům od Ernsta Mühlsteina a Victora Fürtha, Praha 8 – Libeň, V Holešovičkách

Ernst Mühlstein byl významný architekt židovského původu, který studoval též u J. Kotěry. Mühlstein, uváděný často jako Ernst, v meziválečném období spolupracoval s Viktorem Fürthem. Po 2. světové válce působil pod jménem Ernst Edward Milston v Austrálii.

Victor Fürth, absolvent pražské německé techniky, v meziválečném období spolupracoval s Arnoštem Mühlsteinem. Za 2. světové války působil ve Velké Británii a poté ve Spojených státech amerických na University of Miami v Oxfordu.

Charakteristika domu: robustní vila s vápennou omítkou patří k nejvýraznějším příkladům funkcionalistického stylu v zástavbě rodinných domů Na Rokosce. Plochá střecha byla využita pro sluneční terasu.

Vlastní vila Josefa Fuchse

ČÍSLO 24 – Vlastní vila Josefa Fuchse, Praha 8 – Libeň, Na Úbočí

Josef Fuchs byl žákem Josipa Plečnika na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Byl zprvu pod silným vlivem tradicionalismu svého učitele, ale nečekaně brzy ho zaujal nastupující moderní styl.

Charakteristika domu: ukázal zde vyspělost svého funkcionalistického myšlení, které v sobě vedle racionálnosti mělo také výtvarnou poetičnost.

Rodinný dům od Oldřicha Starého

ČÍSLO 23 – Rodinný dům od Oldřicha Starého, Praha 8 – Libeň, Valčíkova

Absolvent ČVUT Oldřich Starý studoval u architekta Kouly. Předseda Svazu československého díla. Navrhoval administrativní budovy, obytné, kancelářské i rodinné domy ve známe kolonii na Babě či na nedaleké Hanspaulce.

Charakteristika domu: pásová okna a předsazená terasa zdůrazňůjí horizontální linie domu.

Rodinný dům od Friedricha Lehmanna

ČÍSLO 22 – Rodinný dům od Friedricha Lehmanna, Praha 8 – Libeň, Gabčíkova

Friedrich Lehmann byl rakouský architekt, projektant a pedagog žijící v Praze. Lehmannovy práce byly ve znamení art deca, později ve stylu moderního severoitalského klasicismu. Charakteristika domu: otesané kamenné kvádry, valbová střecha, nárožní lodžie s dekorativním zábradlím.

Rodinný dům od Otakara Novotného

ČÍSLO 20 – Rodinný dům od Otakara Novotného, Praha 8 – Libeň, Nad Rokoskou

Architekt Otakar Novotný začínal jako asistent Jana Kotěry, navrhoval obchodní a obytné domy, rodinné domy a vily. 

Charakteristika domu: bílý kubus, okna zalomená přes nároží, dvě horizontální výšky, plochá střecha.

Rodinný dům od Josefa Fuchse

ČÍSLO 21 – Rodinný dům od Josefa Fuchse, Praha 8 – Libeň, Valčíkova

Plečnikův žák, spoluautor Veletržního paláce v Holešovicích-Bubnech. Navrhl také několik funkcionalistických vil.

Charakteristika domu: kubus s pásovými okny, střešní terasa s balkony a trubkovým zábradlím.

Vila manželů Beckových od Rudolfa Bettelheima

ČÍSLO 19 – Vila manželů Beckových od Rudolfa Bettelheima, Praha 5 – Hlubočepy, Pod Habrovou

Rudolf Bettelheim, architekt a absolvent ČVUT navrhoval funkcionalistické činžovní i rodinné domy.

Charakteristika domu: menší funkcionalistický dům, původně měl proškrabovanou omítku.

Vila od Karla Caivase a Vladimíra Weisse

ČÍSLO 17 – Vila od Karla Caivase a Vladimíra Weisse, Praha 5 – Hlubočepy, Pod Habrovou

Karel Caivas byl pedagog, architekt a designer.

Charakteristika domu: kompaktní hmota, zajímavostí na vile jsou nárožní okna s ozdobným prvkem z černého opaxitu. Podobný dům najdete i v dejvické Hermelínské ulici.